Jak si vyvětrat hlavu

„Hlava jako střep“, „hlava na prasknutí“, „zamotaná hlava“, „přetížená hlava“, „bolavá hlava“,….

Asi to znáte, že? To vaše myšlení vám dává občas pěkně zabrat, co? Je samozřejmě super vymyslet báječnou dovolenou, úžasný pracovní projekt nebo dokonalou oslavu narozenin. Ale ne nadarmo se říká: „Všeho moc škodí.“ A tak to platí samozřejmě i tady.
Když je myšlení moc, je ho zkrátka moc. A aby taky nebylo, když možná neustále přemýšlíte:

A to tak, že ještě ke všemu pěkně najednou. Tisíce myšlenek každý den. Většina z nich je naprosto nesmyslná (samozřejmě se nechci nikoho dotknout). Ale schválně: Kolikrát jste už přemýšleli například o vašem posledním rozchodu, o vaší poslední hádce s manželem, nebo o tom, proč se stalo to a to? A přitom už je jasné, že se to stalo, čas nevrátíte a nic v minulosti nezměníte.

Je vám možná naprosto jasné, že už nic jiného nevymyslíte, ale tak nějak si neumíte pomoct. Hlava jede a jede, myslí a myslí a nedokáže přestat. A pak se lehce může stát, že máte všeho plné zuby.

Ženy jsou tak nějak obecně velké myslitelky. Ženský mozek je geneticky nastaven tak, aby dokázal vyřešit spoustu problémů najednou. To se dost hodí například v domácnosti, když je potřeba se postarat o děti, uvařit oběd a třeba i uklidit a vyprat. To se takové organizační myšlení dost hodí.

Naproti tomu mužský mozek přemýšlí vždy o jednom problému. Prostě takový mozek je plný šuplíků s problémy. Jeden se otevře, problém se vyřeší a šuplík se zavře. Ó, jak dokonalé! Muž prostě něco udělá a už o tom nepřemýšlí (asi tedy :-), tak nějak si to představuji). Dobrá, možná to ještě nějak vyhodnotí, ale jde dál a nevrací se k tomu.

Jak je ale ženský mozek naučený myslet neustále o několika věcech najednou, tak když by náhodou neměl o čem přemýšlet v tom smyslu, že je vše hotové (uvařené, o všechny je postaráno, na zítra vše nachystáno), tak se lehce může stát, že začne přemýšlet tak nějak automaticky o všem, co se zrovna namane. Třeba o tom, co kdo řekl a neřekl, co kdo udělal nebo neudělal, co by mohlo být, kdyby, a tak dále, a tak dále. Také se rády přidají katastrofické scénáře budoucnosti a je hotovo.

A z toho vede jediná cesta ven: nějak té své hlavě ulevit. Dá se to velice jednoduše:

• u televize,
• se skleničkou vína,
• s cigaretou v ruce,
• s čokoládovým dortem na talíři,
• křikem,
• pláčem,
• výbuchem vzteku.

To jsou taková řešení, která sice na chvíli zaberou, ale z dlouhodobého hlediska jsou na nic.

Co takhle takové vyvětrání hlavy? Stejně tak, jako se staráme o prostředí kolem sebe, tak je velice nutné se věnovat svému prostoru vnitřnímu. Každá z nás prostě občas potřebuje pořádný průvan a úklid a to opravdu nejen v bytě nebo domě, ale také uvnitř sebe.

A jak tedy na tu hlavu? Možností je nepřeberné množství. Nejdůležitější je to, aby to bylo podle vašeho gusta. Někomu báječně pomůže výstava obrazů, někomu sauna. Někdo si potřebuje jít zaběhat a někdo se zavře na chvíli s knížkou v ruce. Je naprosto důležité, aby to bylo to ono, co vám udělá dobře.

Neexistuje univerzální návod pro všechny typu: Když budete deset minut denně na čerstvém vzduchu, budete pít jedině zelený čaj a třikrát denně meditovat, tak pak můžete být šťastné.

Tak to opravdu nefunguje, takže hledejte, zkoušejte, nechte se vést svou intuicí. 

Dobrým pomocníkem mohou být vzpomínky na to, co jste rády dělaly, když jste byly malé. Možná tančily, možná malovaly, možná četly. Tak to můžete zkusit i teď.

Jo, jo, jako bych vás slyšela: „A kde na to jako mám brát čas?“

Je mi to naprosto jasné, že ho nemáte nazbyt. Ale jen si představte, co to dá vám i vašim blízkým, když si věnujete pár minut denně a budete tak spokojenější, klidnější a šťastnější. Myslím si, že za to stojíte. Nestarat se pořád o ostatní, ale také jednou pro změnu dát péči sama sobě.

A pokud stále ještě nevíte, jak na to, tak je tady právě pro vás nový eBook zdarma JAK SI VYVĚTRAT HLAVU. Stačí si ho stáhnout a dát se do čtení. Věřím, že vám ukáže,  jak je to větrání hlavy důležité a hlavně vám dodá praktické návody, jak na to 🙂

A já vám přeji krásný den a k eBooku tudy.

A budu samozřejmě nadšená, když mi pak napíšete, jak se vám to daří 🙂