Grace stojí u regálu v obchodě a vybírá si čokoládu, kterou si koupí. Nějaké jsou v akci, jiné má ráda a jiné nemusí. Zvažuje všechny možnosti. Nakonec si vybere tu oblíbenou, ale protože má domů ještě dlouho cestu, tak si do košíku přihodí ještě jednu malou čokoládovou tyčinku, mléko, vajíčka, sýr a jde zaplatit.
A samozřejmě tu tyčinku rozdělává hned za dveřmi obchodu. A jak jde a myslí na kdeco, tak ani nevnímá její chuť a vlastně ji tak trochu překvapí, když zjistí, že ji snědla. Ach jo, pomyslí si, vyhodí obal do koše a už se těší domů, až si uvaří kafe a rozdělá si tu celou tabulku. A tak nějak podvědomě přidá do kroku, aby to bylo co nejdřív.
Ale dopadne to naprosto stejně. Grace si nedokáže v klidu sednout a vychutnat si pohodu, ani kafe ani tu zpropadenou čokoládu. A tak je snědená, ani neví jak.
A zlobí se na sebe, že je jí špatně, že zase určitě přibrala a hlavně že to zase nevydržela a vůbec si ji kupovala. To je celá ona, neschopná a nemožná.
A vlastně se zlobí i na tu čokoládu, protože kdyby nebyla…. Tak by ji nejedla…..
Tak jednoduché by to mohlo být…. Kdyby nebyla čokoláda, tak by Grace neměla nadváhu.
Asi moc dobře cítíte, že to tak není a ani nemůže být. Za to co jíme, jak se cítíme a nakonec i za to, jak vypadáme opravdu čokoláda, ani knedlíky, ani brambůrky, ani dorty nemohou.
Ty plné regály jídla v obchodech tu byly, jsou a budou.
Na nás však záleží, co si z nich vezmeme a hlavně co pak s tím jídlem uděláme.
Nikdo nás přece nenutí to jíst, nebo ano?
Ale jak to udělat, když ta chuť je tak hrozná a nedá se vydržet? Samozřejmě tu jsou takové ty obecné rady typu:
Tohle všechno asi moc dobře víte, a také víte i to, jak to dopadá. Jsou to opravdu jen slova pro někoho, kdo prostě bez čokolády nemůže být.
Co na to jít jinak?
Nejprve si je potřeba uvědomit, že změny typu: Už to nikdy nebudu jíst! Ani se toho nedotknu apod., nefungují! Možná jste je už vyzkoušeli a po pravdě: jak dlouho jste to vydrželi? (Vydržet se to nedá.)
Ke svobodě v jídle vede jediná cesta. Není krátká a nemusí být jednoduchá, ale stojí za to, protože je pak výsledek trvalý a přinese Vám pohodu a hlavně pak nebudete pod nadvládou svých chutí. Takže jak?
Na Vaší cestě nejste sami a držím Vám pěsti. Zvládnete to, vím to!
A jeden tip závěrem: Podívejte se tady.